Schizofrénia, paranoja?

kedze netusim, o co ide, mozem len velmi vseobecne....nikdy nepomaha natlak a podmienovanie ("ked nepojdes k psychiatrovi, tak..." a "musis ist, lebo..." a podobne)
jedina moznost je ist na to velmi diplomaticky a snazit sa dotycnemu cloveku prejavit pochopenie v zmysle, ze je velmi tazke zit s takymito pocitmi, preto by bolo vhodne navstivit odbornika, ktory by mu pomohol, aby sa mu zilo lahsie
cize prejavit ucast a empatiu, inak to nejde, samozrejme ani toto nezarucuje, ze dotycny k lekarovi pojde...

A čo máme robiť? Resp. čo nemáme robiť, aby sa to ešte nezhoršilo. Zvykne mu to po čase prejsť, ale teraz je po veľmi stresovej situácii.

velmi tazko

Dobrý deň, poraďte mi prosím, ako mám presvedčiť paranoidného človeka, aby navštívil lekára. Máte niekto takú skúsenosť?

KUK,p.d ti poradil jak nejlépe mohl.Tohle je těžká téma a aby ses dozvěděla o ní co nejvíce,zajdi za nějakým odborníkem.On ti vysvětli a poradí!V tomhle s p.d velmi souhlasím.Je dospělá!Musí nést za své činy odpovědnost,jak jinak jí donutíš, aby s tím něco dělala.A především a na prvním místě bych velmi vyzdvihla!Nechovejte se k postiženému člověku jako postiženému ale sobě rovnému !!! Je to velmi důležité.
Krstná nech ti rit políbí,ona se nemusí asi starat.Není nic špatného,že chceš mít vlastní život a klid.A ani není nic špatného na lásce k psovi.Na rozdíl od někoho jiného alespoň někoho umíš milovat!

Ani som si nemyslela, že budeš takéto niečo písať na net, ale v pohode, rešpektujem to, som totiž tvoja krstná a na túto stránku som prišla úplne náhodne Z......Dobre ti napísala Jane...kašlať na psa...mala by si sa báť o sestru,ale ty sa bojíš len o seba a psa.

čo tam po psovi! Skôr by som sa bála o sestru.
Ale v tomto neporadím, to by sem musela napísať moja sestra, že ako sa so mnou žije, ale hrozne predpokladám.

Kazdopadne si myslim, ze by ste ju nemali az tak sledovat. Ak ma obciansky preukaz, tak je zodpovedna sama za seba. Isto jej pomozete skor tym, ked sa k nej budete spravat ako k rovnocennej. Ja napr. vobec nesudim cloveka podla toho, ci ma alebo nema nejaku psychicku poruchu.
Ona ma asi to "statie", ze si tie svoje stavy velmi neuvedomuje. Ja napr. to stastie nemam a uplne si uvedomujem, ked sa citim na prd alebo nie, ale nie je to len o pocitoch, je to cely komplex problemov.

Ale zase, nie je schizo ako schizo.

Zit s takymi ludmi je velmi velmi tazke. Treba si davat pozor, aby ste nedopadli este horsie ako je na tom ona.