od kedy som schopna vnimat, si pamatam len jak som sa bala otca alkoholika, nas bil, nemali sme peniaze, ponižoval, stale sme sa za neho hanblil, držal nas v strachu. dnes som dospela, mam kludny život, normalnu pracu....na oko všetko dobré..ale nie som vôbec ok. nedokážem komunikovat s ludmi,nedokažem sa pekne obliect, hanbim sa, mala som par partnerov, nik z nich ma nebral važne, nie som šakreda ale časom som vždy všetko skazila. do vztahu sa nehodim, najbližši ma nepoznaju...ani ja sama seba nepoznam... moje nazory na život su negativne, všetko riešim, stale sa strachujem,stale na niekom hladam chyby, hanbim sa rozpravat a ked ma niekto opije tak rozpravam stale a potom rozpravam už len ja, neviem srandovat, len važne veci rozoberam čo nikam nevedu a možno len mätú a ničia všetko čo je dobré,.. neviem ani sestre zavolat nič...ti čo ma maju radi k nim som chladna, nechcem mat ani deti..ako to mam zmenit? skušala som koničky, lenže neviem si najst zlaty stred ale len z extremu do extremu...nemyslim si že som hlupa alebo zla... akokeby inde...
Celý život psycho
yokono>nic na tom co se s tebou děje není divné ani nenormální - jednoduše jsi se ještě nedokázala vyrovnat s dětstvím.Pokračovat dál v životě a vláčet za sebou tenhle "balík" není jednoduché.Obrať se o pomoc na psychologa.Musíš se toho břemene zbavit, vyrovnat se s dětstvím,uzavřít tuhle kapitolu a jít dál.Jestli to jde ?Ano,s dobrým psychologem ano.Síce jsem neměla na pomoc psychologa a vyrovnala jsem se s tím sama, věř mi,je to pryč. Občas mě děsí opití agresivní chlapy,ale nevyhledávám je a když náhodou na ně narazím okamžitě jdu pryč. A je vyřešeno,běžně takové typy na ulici nepotkáváš.Dá se jim vyhnout na celý život.Jestli mě zůstalo něco s dětství s čím se nedokážu vyrovnat? Ano, kupodivu to nejmenší zlo a tím jsou vulgární nadávky.Stoupni si přede mne a řekni mi "k*rvo" a roztrhnu tě tak,že tě nikdo nepozná.
Prezyvka55 nie je zakonom dane ze ak mas takyto "zazitok"tak automaticky je tam odpor k alkoholu je to totalna hlupost...samozrejme ano,su aj taki ludia,viem co hovorim,zazila som to na vlastnej kozi...niekolko rocna tyrania mojho otca .. a ano obcas si vypijem preco nie....
Yokono nevsimaj si nazory ludi,ktori o tomto nevedia ani deko! musis sa postavit na vlastne nohy, musis si povedat uz ak si mala "dosrane" detstvo,teraz zacni zit :-) ja som to zazila ,cele detstvo je pre mna obrvskou morou,som uz dospela zena no este teraz sa budim s placom v noci... bojim opitych chlapov...ak sa strhne nejaka bitka utekam,placem... pocity bezmocnosti...agresivni ludia vo mne vyvolavaju neskutocny strach,kedy si zvolim len utek...snazim sa s tym zit a teraz zijem naplno, vyrovnala som sa so vsetkym...aj sama so sebou,s cim to bolo najtazsie... ale su ludia a ludia,ja mam velmi priatelsku povahu,pozeram sa na svet optimisticky..musis sa naucit mat rada samu seba :-) a milovar zivot a ist daleko prec od svojho ozca...alebo vyhladat odbornu pomoc...drzim prsty :-)
Veľmi dobrá kniha: Dospelé deti alkoholikov.
Prezyvka55 ked prestaneš mať jeden meter na každeho, tak ti nebude nič zvlaštne...
k alkoholu odpor nemam. mam odpor k agresivnym mužom z ktorych razi chlast,
U niektorích ľudí je chlastanie prirodzene ako dýchanie
Zaujimave je ze tvoj foter bol vraj ochlasta ale nevyvolalo to u teba odpor k chlastu.
Psychoterapia :) mala si mizerné detstvo, musíš to nejak dobehnúť
