Partneri
ZDRAVIE.sk Šport7.sk Rodinka.sk Klik-Klinik - online doktori
Internet.sk
Internet.sk ĽudiaĽuďom.sk Fony.sk ephoto.sk Dnes24.sk

Agorafóbia

Príspevok v téme: Agorafóbia
xaraa

Agorafóbia je chorobný strach z pobytu v otvorenom priestore. Postihnutý sa bojí prejsť námestie, ulicu a podobne.

Ide o celú skupinu fóbií zahŕňajúcu strach z opustenia domova; z obchodu, tlačeníc a verejných priestorov; z cestovania vo vlakoch, autobusoch alebo lietadlách bez sprievodu. Pacienti sa často nápadne vyhýbajú fóbickým situáciám, niektorí agorafobici pociťujú len nepatrnú úzkosť, lebo sa dokážu vyhnúť fóbickým situáciám.

Trpeli ste ňou už niekto? Ako s tým bojujete, alebo ako ste to zvládli? Čo robiť a dá sa vôbec niečo robiť?

vveronika

ahojte. ja mám agorafobiu uz skoro 2 roky. nastastie momentalne ju zvladam. cely zivot som bola odvazna, stale som chcela byt von, nikdy sa mi nechcelo sediet doma, chodila som po koncertoch, festovaloch, cestovala som, dokonca som mala pracu vdaka ktorej som sama cestovala po svete. no nasla som si polovicku, prestahovala som sa k nemu do maleho mestecka, kde nikoho nepoznam a moj spolocensky zivot upadol. z toho som dostala agorafobiu - vyvolala mi ju nova praca- v obchode s ludmi. najprv som nevedela co to je, myslela som si ze mam nieco s krcnou, chodila som na rehabky, nezaberali, tak som prestala. agora ma zasiahla az tak, ze som nemohla ist do obchodu, nemohla som dychat ani ked so mnou manzel isliel po ulici. dokonca som musela odist z vlastnej svadby, 3 dni po nej som sa triasla doma v posteli, nemohla som spat ani jest. potom som si uvedomila ze to bude asi psychika. zacala som chodit na sedenia, lieky som odmietla. robili sme kb cvicenia, velmi mi to pomohlo. musela som sa vystavovat tym situaciam a uvedomila som si, ze to co ma trapi je vlastne smiesne. som sa sama sebe vysmiala a ma to vratilo do normalu :D obcas sa mi to vracia, hlavne teraz mam babo a zas nemam spolocensky zivot a jedine co mam su prechadzky s kociarom, sem tam nejaka kamoska. ak nahodou par dni prsi a nejdeme von tak sa agora zas ohlasi. ale viem uz fungovat , ist na vylet ci sama niekam aj ked so stresom ale idem. dolezite je si uvedomit ze to co nas trapi je vlastne smiesne a je to cele nezmysel. ked som si precitala vase prispevky, som si uvedmila ze som ok a aj ked som zazivala tieto pocity teraz uz viem ze su proste odveci :D si to aj vy uvedomte ze tie nase agoracke pocity su vazne smiesne a nezmyselne. na sedenia som chodila len 3 mesiace. je to fajn sa s niekym porozpravat, s niekym co uplne inak uvazuje a vas doslova vrati do reality. jedine co ma fakt este dost trapi je pocit nevnimavosti. niekedy mam pocity ze nevnimam svet okolo seba. idem vonku po ulici ja ju vidim aj pocujem ale ako keby som ju nevnimala. toto sa mi stava aj doma a pomaha mi si zacvicit jogu na chrbticu. takze neviem ci tie pocity mam z bolesivej krcnej alebo je to tiez z agory a mozno jedno s druhym. ale dolezite je si verit ze to prekonate a ono to ide, mne to tiez nie je prijemne vela krat niekam ist ale treba svoje negativne pocity v hlave premenit na pozitivne a potom vas zaplavy taky dobry pocit v tele a za kazdym ked ste von si povedzte ze ako je vam super a ako si to uzivate. to velmi pomaha. s liekmi nemam ziadne skusenosti a nemyslim si ze liek dokaze vyliecit psychicke problemy, podla mna ich len potlaci. ak by niekto potreboval pomoct to prekonat napiste mi na veronikaheilova@gmail.com rada s niekym o tom pokecam, uz len ten pocit ze nie som sama, a ze viac ludi trapia taketo veci mi pomaha byt "normalnou" :D

CrazyBoy

Pre mna je najvacsi problem cestovanie busom, vlakom, MHD, lietadlom ani nehovorim. Autom OK do cca 100km od domova, najhorsie horske priechody, ale aj dialnice. Agorka sa mi zhorsuje v cca 3 r intervaloch, vtedy aj AD asi na 1 rok, potom zase pauza. Mam vsak neskutocne stresujuce povolanie, manazerskeho typu, kde som strojeny a sebaisty. Sice dobre zarabam, ale vsetko by som vymenil za \"cistu hlavu a pokoj v dusi \".... Systematickym treningom som sa pekne zlepsil- bus, vlak, dokonca lanovky... ale prisla kriza a zacinam odznova... Kto vie po anglicky, pocuvajte Lindena, dobry program pre AGfobikov a panikarov.
vsetko dobre, drzte sa

Coolwave

Ja pocitujem uzkost ked idem do obchodu ale nie preto ze je to otvorene, len mam strach ze stretnem niekoho znameho, lebo sa citim menejcenna za to ze nemam kamaratov a nechcem aby niekto videl, ze chodim sama, lebo to mozno tiez hodnoti tak ze menejcenneho nikto nechce...a este neznasam, ze predavaci vidia, co si kupujem, co jem hlavne. A najhorsie ked su to mladi ludia.
To mam ako riesit? :D

jolita123

ahojte, ja trpím agorafóbiou dosť dlho..mám obdobia, keď mi je lepšie a mala som už aj také, keď sa to zhoršilo natoľko, že som musela začať brať AD...lenže to bolo cca dva roky dozadu a už som ich aj vysadila..ak by ste chceli niekto popísať o tom, prípadne sa stretnúť a ste zo Žiliny alebo z okolia, tak môj email je: jolita123@zoznam.sk

jedulka

Aby se neztratila pointa toho,co jsem na sebe zkusila.Shrnu to.Jít někam za něčím, jedno čím,ale co vám udělá radost na co se budete těšit a každičký den, jako cvičení.Ta radost tam musí být, jinak to nemá žádný efekt.

jedulka

Ahojte, všichni tady asi vědí,že s ní žije už několik desítek let.A nejen s ní.Kupodivu agorafobie se dá lehčeji zbavit jak čehokoli jiného.Řeknu tedy jak jsem to udělala já.Z analyzovala jsem důkladně tuhle chorobu a našla si na ní "lék".Ráda se učím všemu možnému.Zavolala jsem tedy na pracák,abych se přihlásila do nějakého kurzu co by mě bavil a lákal.Našla jsem takový kurz.Znamenalo to každý den jezdit MHD 5 km vzdáleného města, přejít celé náměstí až ke vzdělávacímu kurzu.Být tam 4 hodiny, učit se s dalšími deseti lidmi.Pěkná šichta.První týdny jako by mi někdo trhal kůži z těla za živa po cestě.Tam bylo dobře!Tam jsem se uvolnila a přišla na jiné myšlenky.Bavilo mě to!A pak domů se už šlo lehčeji.Tak jsem to dělala tři měsíce.Někdy po dvou měsících jako by ve mě něco prasklo.Najednou mi ta cesta připadala normální a přejít to celé velké náměstí ... jako kdybych žádnou fóbii neměla a byla jsem naprosto zdravá.Byl to jak zázrak, místo úprku do místa učiliště, jsem se rozhlížela po krámech,po lidech,prostě jsem zase byla normální člověk.Byl to nepopsatelný pocit, jako znovu zrození.Problém s tímhle jednoduchým řešením a agorafobií je ten,když s pravidelném chozením ven přestanete,každý den,pak se Vám to po čase zase pomalu vrátí.
Asi po deseti letech od této události,mě zase život podrazil kolena.Byla jsem na tom velmi špatně. Agorafobie nabyla takové velikosti jako nikdy před tím.Byla jak železná opona mezi všemi dveřmi bytu,které vedli ven.Nedalo se přes ní bez pomoci přejít a i tak to bylo velmi těžké.8let zavřená v bytě.Začala jsem se svým zdravím letos experimentovat.
Nakoupila jsem si ty nejdražší vitamíny, minerální doplňky a jakési přípravky z přírody na nervy.Udělala jsem si takovou ozdravnou kůru,s úmyslem si trochu polepšit.Nečekala jsem ani ve snu takové výsledky.Nejenže polevili deprese,ale chtělo se mi jít ven.Bála jsem se zprvu, nevěřila jsem tomu co cítím.Ale začali mě bolet velmi záda a potřebovala jsem si dojít k lékaři na injekce mezokainu.Rozhodla jsem se jít sama bez doprovodu.Ono to taky není nijak od našeho domu daleko.Chodím denně na injekce SAMA huráááá,a taky ke koním.Dále si zatím netroufám,ale jsem za to velmi šťastná.Tuto pondělí mě napadlo jít s hříbětem ven na procházku.Koně mají velký vliv na psychiku, jsou silní a nějak to na Vás přenesou.A s ní jsem přešla celou vesnici.Jupíí a bez jediného zaváhání.Zítra to jdu zkusit zase .... doufám,že se mi bude opět dařit.Doufám, že jsem nějak přispěla.

timea412

Zdravím....Ja s touto chorobou bojujem od roku 2008začalo to, ked som otehotnela, vydala som sa....myslela som si, že je to tým tehotenstvom...Začalo to úzkostami a strachom byt niekde sama, či doma, alebo íst niekam sama....postupne som začala mat problémy vyjst medzi ludí, do obchodov, do mesta, alebo niekde čakat....pocity ako búšenie srdca, potenie, stuhnuté svalstvo, točenie hlavy, triaška, úzkosti a pocit, že niesom v reálnom svete, ale vo sne, boli strašnééé...po porode mi vyšla štítna žlaza, tak som to pripisovala tomu, lenže v r.2010 som si ju dala vybrat a všetko so štítnou bolo ok, ale tie pocity pretrvávali aj napriek tomu, že som bola zdravá, nakolko som absolvovala všetky možné vyšetrenia....nakoniec som sa začala liečit AD u psychiatričky...vyskúšala som už všelijaké lieky, lenže všetko je už zablokované v mojej mysli. Teraz ma už pocit úzkostí a strachu zastihne len v niektorých situáciach, ale už aj ostávam sama doma, len musím mat istotu, že mám pri sebe mobil a som kludná...Z domu idem preč len ak je niekto somnou....toto mi ostalo, že sama nikam nejdem...už len predstava ma desí že by sa mi niečo stalo, čo ak odpadnem a zomriem, a čo ak pojdem úplne sama so svojou malou dcerkou niekam a dcerka ostane sama na ulici a ja v bezvedomí...táto predstava ma mučí....Nežijem, len prežívam a som z toho neštastná

xirenka1

Lesia:taktiez uzivam paretin a mozem potvrdit ze aj mne velmi pomohol,aj co sa tyka depresii a stachu ist von atd...teraz take problemy nemam

Katka333

dajte si vysetrit vestibularny aparat. ja som si tiez myslela, ze mam agorafobiu, ale nakoniec sa zistilo ze je to z tazkej poruchy ORL- nekroticky vestibularny nerv.

tiez mozte mat tieto problemy ako nasledok neliecenej boreliozy

žanka

xdra ahojte všetci čo sa trapia z touto chorobou keby mi niekto povedal pred 6 rokmi že ma strach nastupit do busu alebo vijst z domu neuverim bohužial mna to postihlo presne na štedry den nevedela som čo sa so mnou robi zavolali sme zachranku a tak to išlo so mnou dolu vodou zvyšil sa mi tlak potili sa my ruky mala som pocit na odpadnutie pocit že som sa pomočila tlak na hrudi brala som vela liekov cipralex seroxat a teraz beriem paretin som trocha kludnejšia ale strach mam stale som 2 roky na čiastočnom invalidnom bez doprovodu nevijdem vôbec z domu mam 39 rokov dve deti manžela a je hrozne že nemôžeme ist nikde spolu ja som stále len doma tam sa citim v bezpeči som izolovaná od sveta a neda sa mi pomôct to je vo mne ja sa musim sama rozhodnut či pôjdem von alebo nie podla toho ako sa citim ked mam ist k lekarovi tak aspom tri noci nespim lebo sa bojim ako mi bude a aby nebolo toho málo tak mi zistili cisty na mozgu mavam hrozne migreny chcem odkazat ludom čo maju tieto problemy a pracuju ak sa im da prekonat ten hrozny strach nech vydržia lebo ak sa uzatvoria do seba a nechaju sa ovladat strachom tak to je koniec praca ich troška zamestna a pri nej zabudnu že im bolo napriklad pred pol hodinou zle bohužial ja som to nedokazala a preto obdivujem pracujucich ludi z touto chorobou držim všetkym silno prsty ako sa len da

Textová Inzercia

Fresh - pre zdravie zamestnancov.

Služba pre firmy, ktorým záleží na zdraví svojich zamestnancov. Objednajte hneď!

Máte problém s erekciou?

Erexus vyrieši váš problém! Náhrada liekov založená na prírodnej receptúre bez lekárskeho predpisu s extra silou!

Správca siete - SANDING

Správa firemných počitačov. Bratislava a okolie.

Zaujalo Ťa niečo? Zostaňme v kontakte!

Registruj sa na fóre a dostávaj emaily o nových príspevkoch v témach, ktoré Ťa zaujímajú.

Chcem sa registrovať

Prihlás sa k odberu noviniek a zaujímavých článkov

Agorafóbia - Fórum - ZDRAVIE.sk