Panicky atak

mejsa.m

Dobrý večer,

úplně mi trhá srdce, když vidím, kolik lidí se trápí panickou atakou. Proto musím přispět mým příběhem. Píši sem, jelikož si zažívám své panické ataky, které pomalu ustupují díky tomu, že pro sebe stále něco dělám. Byly to neskutečné a nepopsatelné stavy, které jsem dostávala vždy při jízdě do práce emhádéčkem. Vždy se mi dostavily tlaky do hlavy, bušení srdce, viditelný třes do rukou, křeče do čelisti, jehličky po obličeji a i po těle, hrozivý pot, strach z neznámého, z práce jsem musela několikrát odejít, jak to bylo nezvladatelné, bála jsem se chodit kamkoli sama, aby mě "to" nepotkalo. Byla jsem odkázaná na někoho neustále. A to mě přestalo bavit, ve svých 23 letech se takhle žít nedá. Byla jsem zvyklá se o sebe postarat sama a tyhle problémy nikdy neměla. Vše se ale dá zvládnout jen přijít jak na to a najít ty správné lidi. Teď to sama vidím, vyzkoušela jsem různé psychoterapie, ale nějak mi nepomáhaly, vždy po 600 kč za 50 min u psychoterapeutky, na chvilku mi bylo lépe, ale pak se to vracelo zpátky. Až to vyvrcholilo až na to, čeho jsem se vyvarovávala jako čert kříži a zašla jsem si na neurologii, tam jsem panu primáři popsala své psychické stavy. Div ze mě neudělal simulantku, ale předepsal mi neurol. Tak a pocit toho, že mám jistotu, že si ho můžu vzít kdykoli mě uklidňoval. Nicméně jsem došla domů i s receptem, mrkla na internet a našla zde neskutečné množství vedlejších účinků, které by možná často byly horší pro "normální život" než to, že si odbydu 20 min hrůzy v autobuse než snášet celodenní bolesti hlavy, agresi, atd atd. Rozhodla jsem se jít alternativní cestou. Až poté, co jsem začala sama se sebou něco dělat mi pomohlo téměř od všeho. Nespoléhala jsem se na psychoterapeutku, ke které jsem docházela pouze jedenkrát týdně. Ale sama na sebe. Začala jsem shánět po známých různé věci, které by mi mohly pomoci. Změnila jsem o 100 % své stravování, vyvarovávám se "negativního masa", začala jsem jíst zdravěji, užívat pravidelně chlorellu pyrenoidosu (má klidnící účinky) a mladý ječmen. Dále jsem si zjistila, že by nebylo od věci si zajít na konstelaci traumatu, kde mi ta paní předepsala Bachovy kapky, které mi též neskutečně pomohly překonávat stres a tyto úzkostné stavy. Začala jsem chodit na reiki, které mi také hodně pomohlo. Dále číst motivační literaturu jako například Miluj svůj život, Tajemství, Aladinův faktor, Poznej svůj cíl, Jak si správně přát apod. Chci tím jen poukázat, že antidepresiva jsem neměla za potřebí, i když to bylo velmi těžké. Ale dá se to. Musela jsem se hodně zapřít a hlavně mít se i o koho opřít. Mám skvělou rodinu, která mi s tím velice pomáhala. Teď když to vidím zpětně, je to tři měsíce, co mě to poprvé potkalo a musím říct, že jsem se hodně posunula co se týče psychického stavu. Sama jdu nakupovat, při jízdě do práce jsem tak nějak v klidu, né vždy, ale rozhodně to nejsou nezvládnutelné situace. Pokud někdo z vás bude chtít poradit nebo si popovídat o problémech, klidně napište na můj e-mail. Tomuto tématu jsem se věnovala a věnuji intenzivně tři měsíce s cílem toho dostat se do "normálu". Jen prosím vás nejezte antidepresiva typu "neurol" apod. Možná moderní anitdepresiva nejsou tak šíleného charakteru, ale stejně jsem pro vyléčit se přirozeně bez chemického znečišťování organismu. Tak kdyžby někdo něco, jsem k dispozici na e-mailu: mejsa.m@seznam.cz ráda poradím ze své zkušenosti a věřím, že všem bude co nejdříve lépe. M.

SAMAR0001

trpim atakmi v poslednych mesiacoch bolo toho na mna moc,mame zistili rakovinu,stratila som robotu a priatela mi zavreli,vsetok zial som zapyjala alkoholom trapila sa ,nejedla,nic ma nebavilo a uz je to tu hoci uz nepijem,nefajcim snazim sa netrapit sa,riesit aj financne problemy mam ataky zatial berem este len desiaty den lexaurin, 1,5 3 krat denne no nechcem byt takto na tabletkach mam 31 rokov nikdy mi nic nebolo a zrazu toto,pomoze mi ten psycholog_?neake terapie?nechcem brat lexaurin viem ze je navykovy a som s neho stale unavena,taka slaba,poradte mi prosim

MArtin75

maval som panicke ataky, bol som na teratii (psycholog) u znameho vo svajciarsku a po 3 sedeniach to bolo prec ako chripka. Robili sme EMDR. Tunajsie metody zalozene na farmakoterapii su nielen zaostale ale aj velmi skodlive pre pacienta a stav sa chronifikuje. Problem je, ze ludia veria lekarom a ti maju len lieky. Psychofakmaka su navvacsie svinstvo !!!

cajik

aj ja som mavala panicke ataky.. mna naucila psychologicka tak dychat "do stvorca" - predstavujes si hornu stranku (to je nadych), ides dole - zadrziavas dych, dolna strana (vydych), lava strana (zadrziavas dych). Na tri doby/sekundy.

V podstate je to len na to, aby sa clovek naucil pomaly, zhlllboka dychat.

da sa to zvladnut, ale treba sa v prvom rade naucit to zvladat. a samemu cloveku to asi tazko pojde.. potom to chce uz len cvik a cvik, relax, a po case to prejde..
sem-tam sa stane ze mi pride zrazu "cudne", ale predycham to a je to ok.

usmev:)

bleee, myslis, ze po tych 5-6 sedeniach sa ich naucis zvladat a nebudu oni ovladat teba? naozaj sa to da? a pomoze pri tychto problemoch aj psychoterapeut alebo by to mal byt psycholog? snad sa mi po dlllhej dobe podarilo najst fajn psychoterapeuta (zatial to bola len psychologicka, ale to tiez nie dlhodobo, nakolko som bola z tych sedeni sklamana a to dalsie by malo prist az o niekolko tyzdnov, co sa mi zda dost dlhy cas), chystam sa tam zavolat, akurat podla skusenosti druhych by mala byt fajn, tak pevne verim, ze to tak aj bude.. neviem zvladat stres - niektore stresove situacie mi robia naozaj dost velke problemy, to co boli donedavna pre mna uplne bezne zalezitosti sa uz postupne menia na situacie, ktore sa tazko zvladaju (v tomto obdobi hlavne skola, strasne sa pre nu stresujem a uz sa mi parkrat stalo, ze prisiel atak aj pocas hodiny v skole a vtedy to bolo naozaj hrozne).. mam aj skusenosti s atakmi, ale zistila som, ze pridu vzdy v dosledku stresovejsieho obdobia alebo v case, ked mam v sebe uz nahromadeny vsetok stres a zrazu to buchne.. myslis, ze mi psychoteraput v tomto pomoze a budem zit tak ako predtym (hlavne aby mi pomohol zvladat tie stresove situacie a ukazat mi co vtedy robit)? chcela by som zit totiz presne tak ako som zila - nemala ziadne problemy s cestovnaim MHD, na stretnutia s priatelmi som sa tesila a nie riesila, ci to zvladnem, ci nepride atak, co ak pride a podobne.. nehovorim, ze je to vzdy tak, praveze u mna sa to deli na obdobia - chvilku je uplne super, vsetko zvladam a potom sa zas nieco zlomi a zasa je to zle.. inak, bleee, ty nie si nahodou psycholog?:-) lebo podla tych prispevkov sudim, ze sa v tejto oblasti velmi dobre vyznas:-)
amika - mas to za sebou, uz si z toho uplne vonku, tak, ze sa ti nevracaju? to je super, drzim palce aj nadalej:-)

bleee

Pri panickych atakoch najlepsie pomoze psycholog. Je to zalezitost na cca 5-6 sedeni (ak nema aj nejake dalsie problemy). Pokial s nimi nebude nic robit, neliecene mozu pretrvavat cele roky.