Ahojte... Čitam toto forúm už veľmi dlho a rozhodla som sa aj ja napísať o svojích problémoch a podeliť sa s vami. Od leta tohto roku ma postihli zdravotné problémy ktoré súviseli so žalúdkom, neustále bolesti pred či po jedle, vracanie, hnačky, nechuť do jedla...absolvovala som rozne vyšetrenia - odbery krvi, vyteri, hadica do žalúdka, ekg, odbery na helikobaktera a celiakiu. Výsledok bol vždy rovnaky - nič mi nie je a som zdravá. Avšak po celom tomto trápení a naštastie žiadnej hroznej diagnóze nastali problémy psychicke, ktoré stále sprevádzajú nepríjemne telesne pocity - bolesti brucha, pocity na zvracanie, strach, úzkosť a bohužial uź dlhotrvajúca nechuť do jedla. Stále sa bojím že mi bude znova zle, že mi bude znova na vracanie. Všetko to vyústilo až do paniky chodit von, do skoly, k bake - lebo moje myšlienky sa sustreďovali len na to či mi bude znova zle. Veľmi to ovplyvňuje moj život, nič ma nebaví, som z toho riadne smutna a život si neuživam, postupne sa prekonávam a do školy chodím a sem tam aj von, ale tie telesne pocity sú na mne zavesené všade. navštivila som už dve psychologicky, kyneziologiu ale ako keby stále nevidím cestu z tohoto von. Rozmýšlala som aj či by nebolo vhodné začať brať antidepresíva no stále ma sprevadza strach čo ak budem na nich závislá, alebo tie neprijéné vedlajšie účinky. Možno niekto z vás má rovnaký alebo podobny problem ako ja bola by somrada keby sa podelíte o svoje skusenosti, pokroky :) píšem sem prvý krat :)
Strach - Uzkost -Telesne pocity - Antidepresiva
AHoj, ja som na tom podobne, tiez neviem ci skocit k lekarke , nech mi predpise nejake AD, a vyskusal by som si porovnat ten rozdiel
Zle travenioe moze sposobit aj nedostatky neurotransmiterov okrem ineho. A to si treba napravit(kyseliny, enzymi mikrovlakniny, probiotika) lebo nedostatky roznych zivin, ked ti travenie poriadne nepracuje sa jednoducho nedaju vydoplnkovat, jedna sa totiz o stovky az tisice roznych zivin, ktore ti chybaju a po casr to vedie k hromade roznych zdravotnych problemov z ktorych kazdy by potreboval iny liek ci doplnok, tj je to beznadejne a preto je absolutne nevyhnutne mat spravnu stravu a dobre travenie a absorbciu.
jednoznacne to vyzera na panicku poruchu,trpim nou aj ja a tie priznaky sedia....antidepresiva su na to a niesu navykove-napr. seroxat
lulinka, mala by si nabrať odvahu si jednoducho rozkázať a sa aj poslúchnut, pochopit, čo je cesta menšieho zla a mať nejaký cieľ, myslím, že by sa ti dalo pomôcť, keby si to sama chcela a dovolila. Užívaj si pohody v čase, ked ti je dobre a keď ten stav nepohody príde, tak ver, že to prejde a potom bude zase dobre, však neumreš. Nechceš aby ti bolo zle, ale to tými obavami, strachom a vnútorným odmietaním nevyliečiš, nezastavíš. Preorientuj svoju myseľ pozitívne - nato, čo chceš, nezaoberaj sa a ani nereaguj nato, čo nechceš, aby to nebolo v popredí tvojho vedomia, vyvaruj sa negativizmu, to je cesta do záhuby, si ešte mladá užívaj si života.
Mne kynezikogička na silnejšie nervy odporučila jesť ovsene vločky, orechy, sušené ovocie, horkú čokoládu a taktiež mi kázala piť každé ráno sypaný čaj materinu dušku. Určite to má niečo doseba. Ale poviem to keby mám toto prežívať 2 roky ako ty psychiatra by som určite navštívila. Veľa ľudom pomohli tak určite možu priňiesť užitok aj tebe. Ja som skúšala rozne alternativne metody ale tomu musí človek uveriť. Je to proste v hlave a treba tomu pomocť tak ako ked si dávaś na bolave hrdlo sirup. Ja uvidím ako sa moj stav bude vyvijat 25.10. mam termin u psychologicky ktora mi naposledy povedala že ked pridem a budem sa cítit rovnako tak ma pošle ku psychiatrovi a ja sa tomu bránitl nebudem. Najhoršie je že ľudia ktorí toto nezažili NIKDY nepochopia ako nám je, akos a cítime a s čím musime denne bojovať.
lulinka tie problemy sa nedaju riesit,respja nemam odvahu ich riesit,som strachopud ..je to na dlho ,ale problemy mam,dost vazne,ako vidis ..ja som vyhladala pomoc lekara aj psychologa,ani jeden nepomohol...lekarka mi dala uzivat magnesium a pyridoxin,B6 vraj na silnejšie nervy,ale to mi vobec tiež nepomohlo a krmila som sa tym dva mesiace ..proste nič mi nepomáhaa a AD cka nechcem brat ,bojím sa ich ..
... když nervy zlobí,bývají i velmi hladové tzn,že jsou unavené, vyčerpané a dávají Vám to znát.Je to stejné jako infekce u dítěte, taky mu vyletí hned horečka-tělo se brání a křičí o pomoc.Tak jim dejte co potřebují.Záleží na způsobu jak žijete a co potřebujete.Někdo potřebuje se naučit odpočívat,relaxovat a někdo potřebuje pohyb.Ale všichni potřebujete, vitamíny, minerály a nějaké stopové prvky.A,E,B komplex,C,D,hořčík,vápník, Omega 3,6,9, full mastné kyseliny,stopové prvky jako zinek a selen.Tady vyvstanou celkem problémy,protože v lékárnách dostanete tak 6-8%Vitamínů a zbytek je balast.Koupila jsem si je všechny od firmy solgar.cz,nakoukněte tam nechte se inspirovat a informovat a podle toho kupujte.Tahle firma nabízí kvalitu,ale je drahá,tak se poohlédněte po něčem co bude stejně anebo podobně kvalitní a levnější.Nakoupila jsem tam a velmi jsem nabrala energie a vitalitu.Jezte.Jíst se musí,aby bylo z čeho sílu brát.Dostatečně spěte.Hlavně s tím něco dělejte.Dávejte si malé cíle, jako dojdu si ke kadeřnici, na masáž,ke kosmetičce na pedikůru, na oběd ...Existují výcvikové učiliště,kde to je velmi levné a může si to každý dovolit.Píšu zkušenosti z ČR u Vás to může být jiné ...vždyť zkuste se poohlédnout.Každodenní procházku i v tomhle počasí.Angličani říkají,že není špatného počasí,jen jste špatně oblečeni.Najděte si nějaké koníčky, zájmy, to co Vás zaujme a bude bavit.Takhle zaměstnáte mozek,aby se nezabýval,tím čím do teďka.Jde na Vás smutek, tak šup do kina a nebo na procházku,ke kamarádce kamkoli,kde přijdete na jiné myšlenky.Na zklidnění,které je zapotřebí si kupte tedy přírodní preparáty.Třeba 5-HTP, výtažky z lubovníka bodkovaného atd.Nemusíte hned jíst AD,ale měli byste s tím co nejdřív něco dělat.Nevěřím tomu,že to samo od sebe bez Vašeho přičinění zmizne.Psycholog a nebo psychiatrie Vás také nezabije,alespoň tam zajděte na konzultaci at Vám poradí a řeknou jak na tom jste.Kde je napsané,že musíte hned brát AD když je nechcete.Ale oni Vás dokáží nasměrovat.
Věty typu jako nebuďte strachoprdky,hoďte za hlavu.Budu tady citovat větu,která se mi moc líbila a která to velmi dobře vystihuje.Je od Agnes998.Vobec si neuvedomuju a nikdy nepochopia, ze je to choroba ako hociktora ina a ze ked mu toto hovoria, je to to iste, ako ked niekomu s downovym syndromom povedia: ty si taky debil, naco mas downov syndrov, keby si sa trocha snazil, mohol by si byt normalny!
Napochybach - a prečo nejde vyriesit problemy s rodicmi a vo vztahub???? Nechapu ta? Pokiaľ ta miluju tak pochopia tvoj stav aj keď može byť miestami neznesiteľny a budú ti pomáhat, ale pokial nemaju zaujem netráp sa kvoli nim ked oni sa netrápia kvoli tebe. To ti určite tvoj stav nezlepši. Musiš nabrať sebavedomie si mladá a ešte máś celý život pred sebou. Ja mám tieź stále strach ale snažím sa postavit´ sa tomu aj keď je to tažke. Moj stav síce trvá 4 mesiace ale to neznamená źe nemoźe trvat ešte dlho. zivot nás skuša každý deň a my mame teraz pred sebou obrovskú prekázku a musime verit´ zé ju preskočime aj ked´ sme na dne. Ja viem źe je to ťažke možno tie tabletky by nám tu cestu uľahčili. Ja mám tiež z nich strach pretoźe neviem na 100% či naozaj tie lieky potrebujem, ale keď to pojde takto ďalej určite netrba váhatl a hladat pomoc!!!! Moźno ani neviem ako lahko sa dá z toho začarovaneho kruhu von!!!
baby,keby bolo take jednoduche žiť normalne ...
chcem byt ako ostatni ludia :((nechcem mat taketo problemy...
preco ostatni su zdravi,v mojom veku mladuckom maju vsekto v pazi,cely svet ,ziju si skvele,bez problemov,a ja nič nezvladam,som naozaj nanič hrozne :(
neviem preco sa bojitr brat antidepresiva ...niektorym ludom sa proste v mozgu netvoria potrebne prenasace signalom ako treba a z toho vznikaju najrozlicnejsie psych. stavy , je to ako keby cukrovkar odmietal brat inzulin ale bez toho to skratka nejde ...ako keby som citala sama o sebe ...od 19 rokov a mozno aj skor som mala podobne stavy ako popisujete ...tiez som aj navstivila psychiatra , psychologicku a lieky som uzivala vselijako ...po porodoch to bolo tiez hrozne ...ked som mala 35 rokov vsetko to akosi vyustilo a ja som si povedala dost a dala som sa nastavit na jeden liek na rano a poviem vam , ze uz 6 rokov sa citim skvelo , ako som sa predtym nikdy necitila , ked si spomeniem aka som bola hlupa ...jeden liek ma nezabije a mozog mi funguje ako ma teraz su uz moderne lieky , nie je to ako kedysi , netrapte sa zbytocne , az teraz citim , ze som normalna , cely zivot som mala pocit , ze mi nieco chyba , alebo nefunguje ako ma a presne to tak aj bolo ....nebojte sa liekov
